Byl to hodně zvláštní pocit vidět českou vlajku mezi ostatními a vědět, že tam visí kvůli mně.
Anebo vlastně možná vůbec ne kvůli mně. Pozornější z vás už určitě na předchozím obrázku zaznamenali cosi důvěrně známého. Byl jsem opravdu neskutečně šokován, když na stěně visel pozdrav z mého města! V Americe je opravdu možné všechno ...
Američané se na turnaj opravdu těšili. Stiga hokej je pro ně stále tak trochu novinkou a takhle turnaj ještě nikdy nezažili. Hrálo se na stolech verze Stanley Cup, každý hráč si mohl vybrat, zda chce hrát s týmem verze Play Off nebo Stanley Cup. Do play off turnaje moc Stanley Cupů nepostoupilo.
Na turnaji se po sedmi letech odpočinku vrátil do kolotoče Stiga hokeje Japonec Shoji Handa. Rozuměli jsme si (ne japonsky), je možné, že ho někdy uvidíme i na Czech Open.
V základní skupině jsem získal 14 vítězství (většinou o šest a více gólů - Američany hokej baví, ale moc bránit zatím neumí) a jednu porážku (s pozdějším držitelem stříbrné medaile Brucem Turnerem z Kanady - toho hokej také baví a bránit už umí). Ve skupině A se mi už tolik nevedlo. Asi proto, že tam bylo podstatně méně Američanů. Nebo proto, že jsem seděl na improvizované židli. Nebo možná nejspíš proto, že mi to zkrátka nešlo a chybělo i štěstí. Skončil jsem na desátém místě a hrál osmifinále s Kanaďanem Juniorem Gelinasem. Jeho hra se mi líbila (hrál s verzí Stanley Cup a možná i proto předvedl některé nečekanosti) a asi i kvůli mému zaujetí jeho hrou mě porazil. Což pro mne znamenalo v celkovém hodnocení turnaje 11. místo (byť jsem si dodnes myslel, že 10., zkouším to ještě vyreklamovat :o)
Kdybych byl býval postoupil, hrál bych ve čtvrtfinále s Alexandrem Kukuškinem (Rusko) - viděli jsme ho na Czech Open. Junior mu byl zdatným soupeřem, Alexandr vyhrál sice 4:0, ale dva zápasy skončily až po prodloužení. Nechci naše hráče zbytečně strašit, ale soudě dle rozpoložení sil na Czech Open by ve skupině A hrál možná i Junior!
Největším překvapením turnaje byl asi Shoji Handa. Ve čtvrtfinále vyřadil domácího nejlepšího hráče (výkonnostně byl hodně vepředu před ostatními) Kenny Duboise. Shoji by na Czech Open byl v áčku docela určitě, Kenny možná.
V semifinále se Alexandr posadil proti Kanaďanovi Bruce Turnerovi. Bruce po boji zvítězil a postaral se o další překvapení turnaje. Také Bruce by zřejmě byl na Czech Open v áčku!
Ve druhém semifinále seděl Shoji proti Markusu Laaksovi (známe ho z Czech Open). Byl to opravdový boj, Shoji do něj dal celou svoji japonskou snahu o dokonalost. Jeho rychlá (a zároveň přesná) hra se mi líbila nejvíce ze všech účastníků turnaje. Znovu připomínám pozvánku na Tokyo Open 30. května !!!
Nakonec zvítězil Markus. Ale až v rozhodujícím sedmém zápase a 1:0 blafákem na konci zápasu!
Shoji byl zklamán, ale právem sklidil ovace publika.
Tak takhle se hraje stolní hokej v Americe. V pozadí vidíte postavené hokeje. V popředí parkuje jeden z Američanů ...
Finále bylo vyhecované. Bruce se s kanadskou hrdostí snažil ukázat, že Kanada je v hokeji nejlepší.
Markus však všechny výpady ustál se svým pověstným klidem a soupeře o titul "oblafnul".
Co říci závěrem? Turnaj byl zvládnutý, Kanaďané se hodně zlepšují, Američané jsou na nejlepší cestě je následovat. Výsledky jsem mohl mít lepší, ale vynahradil jsem si to o týden později na domácí půdě. Výlet být lepší ani nemohl - viděl jsem Connecticut, New York i Boston. Cestu za oceán mohu všem maximálně doporučit!
Copyright 2004 Vladimír Kraus
www.trefik.cz/stiga, telefon: 605 821 144